Long Way

22. april 2013 at 21:42 | Cherry |  Jednorázovky (SasuSaku)
Pořád nic.Pořád brečím.Teď mě nejvíc zasáhlo ,že si mě můj nejlepší kámoš nepamatuje.Ano přiznávám dlouho jsem nebyla na Skype ,ale to neznamená že si mě nebude pamatovat.Ach bože...,jsem blbá :) ....
Tady máte můj výtvor, který jsem chtěla dát včera ale nestihla jsem to.Omluvte mě pokud je to rychlé, nebo špatně napsané, nebo jsem vybrala špatný "děj" ale tohle je částečně o mě.Je tam kus mě.Mích citů.Moje láska k psaní :) ...
Bohové budou ,nebojte ,tešte se na ně.Mám skvělý nápad, který se mi odehrává každou noc před spaním a já budu ráda když to vydržíte.Vydržte než to napíšu... :) ~ Peace.
Jsou to 4/4 stránky tak doufám že se bude líbit. ;)

Malá holčička s růžovými vlasy ,které mohlo být asi tak 8 let, seděla na lavičce.Pravou ruku měla ovinutou okolo hnědého,potrhaného medvídka.Ruce měla na očích.Plakala.Plakala protože ji nikdo neměl rád.Všichni se jí smáli a to hlavně kvůlu barvě jejích vlasů.Bolelo ji když se jí všichni smáli a všichni ji pomlouvali.Nenáviděla ty holky kvůli kterým trpí, které jí znemožňují,pomlouvají,shazují a dělají z ní někoho kdo není hoden tohoto světa.Jenže tato růžovláska se nevzdávala ,ne... nevzdávala se když ji právě ty drbny hodily do bláta za deště.
Nevzdávala se když ji ty drbny shodili před selou třídou a smáli se jí, smáli se jí a ona se jen dívala.
Nevzdávala se když ji ten nejhezčí kluk řekl ta hnusná slova a pak se jí znovu a znovu smál.
Nevzdala to ani když byla šikanována ostatními dětmi ,hlavně těmi které ji nenáviděli.
A nezvzdala to ani když ji královna jejich třídy jménem Karin řekla že jí celá škola nenávidí a přejí jí aby co nejdřív umřela.A smáli se jí...Znovu a znovu.

Vždycky zůstávala silná ,ale už dál nemohla.Nemohla se dívat na to jak ji všichni říkají že by měla radši umřít.Bylo ji hrozně a proto teď seděla na lavičce a brečela.Měla hlavu sklopenou dolů a celá se třísla.Její krátké nohy jí visely ve vzduchu a také se trochu otřásali.Měla na sobě krásně šaty s barevnými květinami ,někdo by řekl že vypadá krásně ale nikdo neřekl.

Jak čas plynul Sakura se měnila vzhledem ,ale uvnitř byla pořád stejná.Její dobrá povaha jí nedovolovala aby ani teď řekla něco na svou obranu.Nemohla se bránit.Bála se.Přišla do školy a zkoušela se kamarádit s děvčaty ,ale nikdy jí nechtěl za kamarádku.Když se Sakura snažila se s nimi spřátelit ,oni se jí jenom vysmáli a Sakura odešla na své místo do koutu se sklopenou hlavou.

Sakura se ale pořád nevzdávala a čas plynul dál.Tvrdý život předtím jí udělal silnější a už neměla tak velký trach ukázat se.Ale do školy nechodila ráda, kvůli spolužákům.Pořád se jí dělo to stejné co celý předešlí život.Jenže teď ji doopravdy šikanovali a ona využila každou volnou chvíli kdy byla doma sama a nešla do školy.

Jednoho slunného dne Sakura jako každý den vstala s pocitem utrpení a trochou naděje.Naděje že konečně může mít přátele.Jenže její tvář se neměnila, pořád jí na tváři vysel ten kamenny výraz.Snažila se dlouhými tričkami skrýt svoje modřiny a zatím se jí to dařilo.Vzala si svoji hnědou tašku přes rameno a s povzdechem se vydala dolů do jídelny.Tašku si pověsila na šidli a sedla si na ni.Pozdravila svoje unavené rodiče ,kteří jí to unaveně oplatili a potom co jí matka dala před ní talíř s palačinkami začala jíst.

Obula si svoje černé tenisky.Pozdravila rodiče a vyšla s taškou přes rameno z domu.Šla dlouhou cestou.Prošla okolo obchodu s hračkami ,kde se smutně podívala do výlohy a následně na svůj odraz ve skle.Pak prošla okolo ševce ,který měl nad dveřmi vystrčenou tyč a na ní velkou botu.Sakura se mírně rozběhla a vyskočila.Dotkla se boty a jako by nic pokračovala dál.Pak prošla okolo kováře ,který měl nad svými dveřmi zase podkovu.Až nakonec prošla dlouhou cestu okolo zeleného parku.Jenže něco jí v něm tentokrát zaujalo.Vyskočila si na zeď a koukala na jednu lavičku pod zelenými stromy.Byli tam děti v jejím věku které se spolu smáli.Sakura věděla že je to skupina kamarádů a to ji rozesmutnilo.Moc chtěla aspoň kamarády ,když ne kluka.Se smutným výrazem seskočila ze zdi a pokračovala dál.

Slunce svítilo do ulic a snažilo se dostat kam jen to šlo.Sakura zrovna přišla ke svému cíli.Stála před otevřenou bránou vedoucí do školy.S nádechem a výdechem se vydala mezi ostatní děti kteří šli do školy.Jako vždy zašla do šaty ,která vypadala jako vězení kde si sedla na svoje místo a přezula se.Zvedla hlavu a naštěstí jí tu dnes nikdo nečekal.Žádné překvapení ,to ji zvedlo náladu ,ale přišlo jí to divné.V tuto dobu ji tu už čekala Karin a její kumpánky, připravené znepříjemnit Sakuře život ale denes ne.Vyšla ze šatny a po schodech zamířila do prvního patra.

Čekala jí dlouhá cesta chodbami,schodami až živá a nedobitá dorazila ke své třídě.Vešla do ní a usedla na své místo.Seděla vzadu u okna.Zatím neměla souseda ,nebo sousedku.Nikdo si vedle ní nechtěl sednout a Sakuře to ani moc nevadilo.Po úmorných 10 minutých konečně zazvonilo.A se zvoněním do třídy vešli také Karin a její tlupa.Tentokrát na Sakuru hodili jenom zlostný a naštvaný pohled a pokračovali dál.Sakura si oddechla.

Hodina dávno začala a třídní ještě pořád nepřicházela.Sakura se divila.Tsunade ,jejich třídní a zároveň ředitelka chodila vždycky na čas.Jenže tentokrát jí to trvalo hodně dlouho.Přišla až 15 minut po zvonění.Vešla do třídy a zavřela za sebou dveře.Stoupla si před tabuli a celá třída se na ní otočila a čekala co řekne.Tsunade přejela všechny přítomné pohledem a začla "Tak třído ,jak víte dnes začíná nový den.A taky den kdy vás budeme seznamovat s pravidly.Ale hlavně k nám přicházejí nový a nový žáci z různých měst.I dnes tu máme pár žáků ,kteří by se rádi přidali do vašeho kolektivu.Takže tu je máte.Prosím můžete vejít!" vysvětlila nám její pozdní příchod a otočila se ke dveřím.Dveře se pomalu otevíraly a všichni už napnutí se na ně dívali.Jako první do třídy vešel nějaký blonďatý kluk s třemi čárami na každém líci.Na sobě měl už naši školní unifromu pro chlapce.Na tváři mu hárl roztáhli úsměv.Zastavil se kousek od Tsunade a s úsměvem si nás prohlížel.Jako druhý vešel krásný kluk.Černovlasý a ta uniforma k němu ladila.Všimla jsem si jeho očích ,které byli černé a bloumali po třídě.Všechno něžné pohlaví slastně vzdychlo, protože byl vážně sexy.Na tváři měl kamenný výraz a jenom se na nás díval a těkal z jednoho na druhého.Jedna holka málem omdlela když se na ni podíval.Já jsem ssebou jenom cukla ,když se na mě podíval a na mě se i zastavil.Vzdorovala jsem jeho pohledu do té doby než někdo další vešel.Tentokrát dívka.S černo-čialovými vlasy ,s krásnýma dokořán otevřenýma očima a ještě s naší školní uniformou pro holky.Usmívala se na nás a také si nás prohlížela.Zastavila se vedle černovláska.Do třídy vešel ještě někdo a to jsem vážně nečekala že by jich mohlo tolik přijít.Do třídy vešla krásná blondýnka, která vypadala jako modelka.nemohla jsem z ní spustit oči.Taky bych tak chtěla vypadat.Ona se zastavila vedle černo-fialovlásky.Tsunade jim pokynula že můžou začít.Jako první se představil Zlatovlásek "Ahojte ,moje jméno je Naruto Uzumaki a je mi 17let.Pocházím ze Suny a rád bych se stal vaším přítelem." dořekl a znovu se usmál.Pak se podíval na černovláska se kterým si vyměnili pohledy a on tak se mnou přerušil oční kontakt.S mítným povzdechem začal "Jsem Sasuke Uchiha ,tady Narutův bratr.Rád hraju fotbal a nemám rád vtíravé holky." nakonec si ještě jednou povzdechl a zase mě začal propalovat pohledem.Jako třetí tu byla na pohled přátelská Černo-fialovláska.Nejdřív se na nás usmála a pak jemným hlasem začala "Ahojte jsem Hinata Hyuga, sestra Naruta a Sasukeho a ráda bych byla všimi přáteli ,tedy pokud byste mi to dovolili.Mimochodem je mi 18 let." řekla.Akorát trochu předělala Narutovu větu.No a poslední byla krásná blodnýnka "No takže já jsem Ino Yamanaka a jsem nevlastní sestra Hinaty,Sasukeho a Naruta.Byla bych moc ráda ,kdyby jste mi nevěnovali moc pozornosti.A nemám ráda podlézavé kluky.A můj věk?- je mi 19." mrkla někam do zadu odkud s hned ozval klučičí povzdech.Tsunade se s lišáckým úsměvem podívala do třídy "Takže teď vás rozdělím do lavic a pak si ještě popřehazujem zasedací pořádek.Takže Naruto ty půjdeš vedle ..tamhle Kiby." ukázala dozadu na hnědovláska ,který na Naruta ihned zamával "Ino ,ty půjdeš velde Karin." Tsunade trochu Ino poštouchla ke Karin.Karin se hned tvářila přátelsky "Hinato ty půjdeš do volné lavice za Shikamarem a Chouji ,kde si k tobě sedne Kin." Obě dvě se hned vydali kam jim Tsunade přikázala "No a ty Sasuke ,na tebe zbylo místo vedle Sakury támhle vzadu." ukázala ke mně.Okamžitě jsem zrudla a trochu se zasunula pod židli.On si to nakráčel k mé lavici a stylově si ke mně sedl.Tsunade se podezíravě podívala po třídě a řekla "Tak a teď si vás ještě trochu prohodím." řekla tišše.Pak nás hned začla přehazovat, akorát mě a Sasukeho nechala vzadu.Vedle mě a Sasukeho ,přes uličku seděla Hinata a Naruto.Velde nich přes ulici seděl Chouji a Kiba.Přede mnou seděla Karin a její kumpánka ,to bylo to nejhorší co se mi kdy mohlo stát.Ino seděla ve třetí lavici s Shikamarem a ostatní byli také přeházeni.Karin se ke mně okamžitě otočila s úšklebkem na tváři.Na znak toho že se bojím jsem sklopila hlavu "Ahoj Haruno ,jak ti jde život.Doufám že né dobře, protože pokud ano tak ti to napravíme." a hned mě rychle vzala za ruku kterou mi začala hrozně mačkat.Musela jsem stisknout zuby k sobě ,protože kdybych vydala nějaký zvuk který by je prozradil ,musela bych se rozloučit se životem.Všimla jsem si jak se na nás Sasuke dívá ,ale Karin si ho nevšímala a pořád mí víc a víc mačkala ruku.Najednou jsem uviděla jak něčí ruka chytla Karininu a silně ji stiskla až Karin potichu zakňučela.Když jsem se podívala velde sebem zijistila jsem že můj zachránce je Sasuke "Tak hele Karin ,nebo jak se to vlastně jmenuješ.Nech Sakuru být ,jasný?!" zavrčel na ni zlostně "Je to moje spolusedící a pokud jí něco uděláš tak si mě nepřej." dořekl a hned jí odhodil ruku zpět k ní.

Pak už se Karin o nic nepokusila jenom na mě občas házela naštvané pohledy a já jenom uhýbala.Když jsem přežila oběd ,řekla jsem si že Sasukemu musím poděkovat.A tak jsem běžela do šatny ,kde jsem narazila rovnou na celou rodinku.Přešla jsem a sedla si vedle Sasukeho, ostatní se na mě jenom vyjeveně podívali.Přezula jsem si boty a když jsem se chvíli nehýbala přišlo mi to trapně.Bylo tu trapné ticho a všichni nás sledovali.Opatrně jsem šťouchla do Sasukeho ruky a hned ji oddělala "J-já ...Děkuju ti!" řekla jsem potichu.Pak jsem rychle vstala a odešla z šatny.Spíše jsem z ní utekla jako zbabělec.

Týdny utíkali a Sasuke mě pořád chránil.Vždycky jsem mu poděkovala a zbaběle utekla.Jenže já věděla že jednoho dne určitě onemocní a já tu budu sama.Nikdo mě už nebude chránit a všechno to začne znovu.

A ten den právě nastal.Zrovna pršelo když jsem se znovu vydala do školy.Jako každý den jsem se přezula v klidu v šatně a šla do třídy kde jsem si sedla k oknu.Dostával jsem trochu strach když Sasuke pořád nepřícházel a to tu byli už i jeho sourozenci.Vážně jsem měla strach.
Celý den proběhl překvapivě dobře ,až na nějaké Karininy poznámky a zlostné pohledy.Dokonce i na obědě se mi nic nestalo a dokonce mě k sobě pozvali Sasukeho sourozenci a tak jsem si k nim s úsměvem sedla.Překapivě jsme se spolu hodně nasmáli a já konečně zapoměla na vechno zlé.Nakonec mě pozvali k nim domů na víkend.S radostí jsem přijmula.Byla jsem tak štastná ,konečně můžu mít přátele!

Ze školy jsem šla jako poslední.S úsměvem na tváři,vztyčenou hlavou a taškou přes rameno.Ušla jsem kousek od školy když jsem za sebou něco uslyšela.Otočila jsem se a uviděla Karin a její kumpánky.Okamžitě jsem se zděsila a začala utík.Kvůli mé alergii jsem nedoběhla daleko a tak se nedivím že mě hned dohnaly.Kariniy kumpánky.Okamžitě mě chytli a to už jsem nestála na svých nohou.Ještě jsem viděla a slyšela Karin "Tak a teď naše odplata za to že ...tě Sasuke má rád." řekla a ďábelsky se zasmála.Vzala mě za vlasy a odhodil do blízké kaluže.Byla docela hluboká a všechno to bláto vystříklo okolo až na Karin a její kumpánky.To nečekali a schytali to na plné čáře.Byli hodně blízko.Jako první utekla s brekem Kin (jedna z Karininých kumánel) a nakonec utekli s brekem pryč i ostatní.

Celý ostatní týden proběhl dobře.Nastal víkend a já se zrovna celá natěšená balila.Pojedu na super chatu.Sice to půjde těžko, protože jsem si zlomila nohu.Stalo se mi to ,když mě hodili do té kaluže.Nevím jak se to stalo ,ale stalo se to.Jenže to mi nezabraní v tom abych si konečně našla skvělé přátele ,kterým bych mohla důvěřovat.

Konečně jsem si dobalila věci a mohlo se vyrazit.Na chatu mě vezla máma ,protože táta jel zase někam do zahraničí.Tenokrát to byl ,myslím Nový Zéland.Nevím ,moc je neposlouchám ,ještě když se přitom ocucávají.Jak já to nenávidím ,to je to nejhorší co předemnou můžou dělat.

Slunce svítilo, ptáčci zpívali, kytky už rozkvětli.Dorazila jsem na chatu.Mamka mi podala poslední berly.Drželi mě dvě berličky ,a na ramenu jsem měla tašku.Mamka mi dala ještě pusu na čelo a se slovy "Mějte se!" nasedla do auta a odjela zpátky domů.Tak jsem se pomalu odbelhala dovnitř.Mezitím co se všechno tohle stalo se trochu zatáhlo a začal foukat mírný chladivý vánek.Všechny místnosti byli ze dřeva.To se dalo čekat když je to chata u lesa.Z jedné místnosti jsem uslyšela hlasitý ,zvonivý smích.Tak jsem se tam vydala.Potichoučku a polehoučku.Zastavila jsem se ve dveřích.Usmála jsem se a chvíli je pozorovala.Seděli za stolem a živě o něčem debatovali, nechtěla jsem jim narušovat atmosféru ,ale začala mě bolet noha "Ahojte!" řekla jsem nahals.Okamžitě se na mě s úsměvem otočili.Naruto se hned zděsil ,já jsem se pořád usmívala "Co se ti stalo, Saky?" vyskočil ze židle Naruto "To nic není." usmála jsem se na něj "Určitě to byla Karin.." zaburácel Sasukeho hluboký hlas.Díval se na mě s zamračeným pohledem a propaloval moje berle.Raději jsem od něj odvrátila pohled a podívala se na Naruta "Mohl by jsi mi vzít tašku?Začíná mě bolet noha." řekla jsem s úsměvem.Naruto mi ji okamžitě vzal.Poodešla jsem k jedné volné židli ,zrovna vedle Sasukeho a se slastným povzdychem si sedla.Hinata a Ino se začali trochu smát.Okamžitě jsem sjela po židličce "pod stůl" a ony se začali smát ještě víc.Nechápu čemu se smějí.Naruto se na ně vražedně podíval a ony se uklidnili "Tak když už jsme tu všichni ,rozdělíme si pokoje-" Naruto to nestihl ani doříct a hned ho někdo přerušil.Ode dveří ve kterých jsem před chvílí stála se ozvalo hlasité "Ahój!" ,když jsem se tam podívala tak tam stál černovlasí mladík s bílou pletí a v černém oblečení.Ino se okamžitš zvedla a přišla k němu.Jakmile k sobě byli blíž ,černovlasí si Ino přítáhl k sobě a dravě se políbili.Sklopila jsem oči.Vedle ucha jsem uslyšela něčí dýchání "Já vím že ti to udělala Karin.." zašeptal tak abych to slyšela.Stiskla jsem pěsti ,které jsem měla na stole a poslouchala dál "Neboj se ona za to zaplatí.." dodal a pak se oddálil.Podívala jsem se na něj zkoumavě.On se chvíli díval na ty dva a když zaregistroval můj pohled ,podíval se mi do očí "To nemusíš dělat." řekla jsem potichu a chytla ho za ruku.Nevím proč jsem to udělala ,ale když jsem si všimla co to dělám a že ho držím za ruku, okamžitě jsem mu ji pustila.Sasuke se ke mně nahnula, k mému uchu a zašeptal mi "Ale já chci." mezitím mě chytl za ruku a pak se oddálil.Nechápavě jsem na něj hleděla s pootevřenou pusou.Pak jsem se odvrátila a věnovala se svým přátelům.

Večer ,když nám Hinata rozdělila pokoje a kdo s kým bude spát ,rozešli jsme se do svých pokojů.Naruto byl s Hinatou a já zbyla na Sasukeho.Oba dva jsme si potichu vybalovali.Já byla na své půlce a on na své.Byli jsme k sobě otočení zády, takže jsem jenom poslouchala šustění z jeho strany.Kdyžtak jsem sem tam uslyšela povzdech ,ale jinak ticho.

Nemohla jsem spát.Pořád jsem se převracela ze strany na stranu.Lezlo mi to na nervy a když jsem se podívala na hodiny hlasitě jsem si povzdechla a hodila sebou zpět do peřin.Sasuke už spal.Venku svítil měsíc ,svítil nám do oken.V tu chvíli jsem dostala nápad.Potichu jsem vstala a odešla z pokoje.po schodech dolů jsem šla také potichu a z Narutova a Hinatina pokoje jsem zaslechla vzdychání,sténání a takové různé věci.Kdo ví co tam dělali.Na sebe jsem dala tmavě oranžovou bundu s knoflíkama na levé straně.Na krk jsem si přivázala červenou šálu.Obula jsem si svoje černé boty a vyšla z chaty.

Procházela jsem se po louce až jsem narazila na lavičku na které právě sedím.Opřená jsem se dívala na hvězdy se zakloněnou hlaovou.Dívala jsem se a měla ruce v kapsách.Zkoumala jsem ty hvězdy ,pořád jsem těkala očima po obloze.Nemohla jsem si pomoct, byl to tak krásný pohled.Kousek od sebe jsem zaregistrovala pohyb a okamžitě se tím směrem otočila.Sedl si vedle mě a já se na něj pořád dívala.Otočil na mě hlavu a opřel se "Nemůžeš spát?" promluvil jeho hlubok hlas.Trochu jsem se pousmála "Ne.Ty hvězdy jsou krásné." a odpověla mu.Hned jsem změnila téma.S tou otázkou jsem pohlédla ne hvězdy.Chvíli bylo ticho ,asi je zkoumal "Ano jsou krásné." ozval se po chvíly.Trhla jsem k němu hlavou a uviděla jak se na mě dívá.Okamžitě jsem zčervenala.Sasuke mě pomalu chytl za obličej ,jeho ruce jsem měla na líčkách.Chvíli mě jen tak držel a já držela jeho rukou.Po chvíli se pousmál "Víš Sakuro.Od první chvíle co jsem tě viděl ve třídě....,hned jsem věděl že jsi jiná,vyjmečná.Nějak jsem si potichu přál abych mohl sedět vedle tebe a když jsem konečně seděl vedle tebe, byl jsem omámený.Nevěděl jsem co říct.Nechtěl jsem aby ses urazila ,ale taky jsem nechtěl abys sis o mě myslela že jsem nějaký perverzák.Tak jsem jednom potichu seděl vedle tebe a nasával tvou krásnou,třešnovou vůni..." mluvil s menšímy odmlkami a pořád se mi přitom díval do očí.Pak udělal nečekanou věc.Políbil mě.Cítila jsem....ohňostroj.To je to očem ty holky vždycky mluvily.Ohňostroj.Abych vyjádřila své city k němu tak jsem s ním začala spolupracovat...


To co říká mě dostalo :) ,pak vám to někdy přeložím... :)
Hoyla...
 

6 people judged this article.

Comments

1 Aki Aki | Web | 23. april 2013 at 10:08 | React

Krása chcelo by to ešte jeden diel.

2 Aki Aki | Web | 23. april 2013 at 10:10 | React

Ahoj moja môžem si skopírovať s tvojej stráky jednu ikonku?

3 Naoki-Keiko , tvé Sb. :) Naoki-Keiko , tvé Sb. :) | Web | 23. april 2013 at 21:03 | React

Krásná povídka, některé prvky v ději mi připomněly něco o čem jsem ti psala v tvém prvním nebo druhém článku na tomto blogu vůbec...fakticky krásná povídka, myslím, že všechny tvé povídky jsou krásné...ale tahle je vyjímečná... :-)

4 Baby Baby | 24. april 2013 at 12:28 | React

Myslím že bys takhle měla psát pořád.Klidně si dej na čas, protože to úak stojí za to číst :).Jsem ráda že jsi přidala něco nového a jde vidět že je tam "kousek tebe" jak jsi napsala.Určitě se těším na tu povídku o Bozích, ale je tu něco co mě zajímá - Kdy bude další díl Ladíme? nebo Rebelky?| Určitě se na to budu těšit :)

5 Baby Baby | 24. april 2013 at 12:28 | React

*pak :S :D

6 Namine Minami Namine Minami | Web | 24. april 2013 at 16:21 | React

Ahoj, u mňa na blogu máš vyhodnotenie anime podoby :)

7 Namine Minami Namine Minami | Web | 24. april 2013 at 18:27 | React

som rada, že sa ti páči, aj keď je skôr taká akčnejšia než cute, ale tak nedá sa zas všetkému vyhoviet :P ;) :)

8 Katty Katty | 5. may 2013 at 21:17 | React

Moc pěkná povídka x))

9 Viola Viola | Web | 9. may 2013 at 0:06 | React

Krásna poviedka :) Zo začiatku mi bolo celkom ľúto Sakury .. nemala priateľov.. šikanovali ju .. (Ah ako ja nemám rada Karin :D )Ale páčilo sa mi že to nevzdávala :) Ah a .. Ten záver bol taký sladký :3 Len tak ďalej :))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement